Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dolní Žleb – Niedergrund

25. 7. 2008

Poslední osada na levém břehu Labe a poslední železniční stanice na území Čech. Se silnicí na pravém břehu Labe ji spojuje přívoz. Do integrace k Děčínu (1980) samostatná obec, která měla v minulosti i významné správní funkce (celnice, pohraniční finanční stráže). Původně dřevařská ves, spojená s vrchnostenským lesním hospodářstvím (pily), s obchodem dřívím a s těžbou kamene. Rychleji se začala rozvíjet koncem 18. století, aby se stala malým, ale prosperujícím střediskem vorařů, plavců, stavitelů lodí a obchodníků.  Po polovině 19. století podnítila hospodářský rozvoj železniční dráha z Prahy do Drážďan  (1851; trať v úseku do Podmokel a zastávku v Dolním Žlebu postavily saské státní dráhy, které zajišťovaly provoz až do Podmokel). V roce 1868 bylo nádraží rozšířeno o druhou kolej (nákladní), která umožnila nakládku a vykládku železničních vagonů. V obci vzniklo několik drobnějších průmyslových podniků, jejichž provoz se po druhé světové válce již nepodařilo udržet. Díky malebnému umístění v romantickém přírodním prostředí (kombinace velké řeky, pískovcových stěn s jeskyněmi a rozsáhlých lesních porostů) se obec stala v 19. století jedním z prvních letovisek Českého Švýcarska. Je známa také jako staré horolezecké středisko. Na místě původní kaple (1747) stojí jednolodní kostel s hranolovou věží, zasvěcený   N. Trojici (1831). Dochovala se také budova fary s mansardovou střechou  (1782), hrázděné domy s podstávkami a několik továrnických vil z přelomu století. V Labi u Dolního Žlebu se nacházely nebezpečné peřeje a skaliska. Protože zde často docházelo k nehodám, bylo obávané místo svěřeno roku 1756 pod ochranu sochy sv. Vojtěcha, patrona země české a ochránce plavců (na nevelké skále přímo u Labe: v řeči plavců ..U svatého“). Památkové chráněna je také socha sv. Anny ve stráni nad železniční tratí a boží muka (snad z r. 1704) poblíž viaduktu.  Při cestě z Dolního Žlebu do Maxiček (přes staré rozcestí U buku, kde dříve pokračovala cesta do Saska) se nabízí odbočka k Mlýnskému rybníku, u něhož stál tzv. Královský mlýn s hostincem (dochovány jen nepatrné zbytky zdiva). Název vznikl překladem německého jména Königsmühle, které místo dostalo podle majitele pily Kóniga (zřízena 1828, snad v poloze staré vrchnostenské pily z 16. století).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vyrábělyx se v Dolním Žlebu mlýnky

(Eda Riedl, Muzeum Mlejn, 31. 8. 2013 15:25)

prosím o informaci pokud ji někdo může dát, zda byl v Dolním Žlebu před válkou závod firmy Leinbrock na výrobu mlýnků na kávu a mák. Případně další informace k tomuto tématu.
kontakt edaczek@email.cz

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA