Dolský Mlýn – Grundmühle
25. 7. 2008
Kilometr jižně od vysoké Lípy, v malebné poloze za ústím Jetřichovické Bělé do Kamenice, spatřujeme pozůstatky kamenného zdiva, které patřilo jednomu z nejprosnulejších a nejstarších objektů Českého Švýcarska. Počátky mlýna sahají patrně do doby osidlování zdejší krajiny Michalovci. Mleli v něm hospodáři z Vysoké Lípy a z Kamenické stráně, později i zahradníci z Růžové. Písemně je doložen k roku 1515. zastával významnou roli v plavení dříví, které všajk jeho provozu způsobovalo jisté potíže. Dolské mlynáře známe jmenovitě od r. 1584. V r.1696 prodala vrchnost mlýn, tehdy o 3 kolech, Johannu Christ.Pohlovi ze Šluknovska, jehož rod zde hospodařil až do 20. stol. Mlynáři měli vůči vrchnosti povinnost obilních a peněžních úroků, prodeje panského obilí a šrotování sladu pro bynovecký pivovar, za což dostávali z každé várky 6 pint piva.Získali však právo čepovat pivo a pálit kořalku. Vyráběla se tu také kolomaz. Poslední barokní podoba objektu pocházela v zásadě z roku 1727. V r. 1819 byl částečně přestavěn - obytná budova, v níž se nacházela pekárna, byla zvýšena o patro a spojena s mlýnskou budovou chodbou. K menším úpravám došlo po r. 1845 pro potřeby finanční stráže, jejíž stanice zde byla zřízena vzhledem k vysokému počtu podloudníků v okolí. Budova lihovaru byla postavena v roce 1814. Od r.1595 je u mlýna doloženo zahradnické hospodářství, na němž hospodařil od r.1683 až do 20. stol. rod Richterů. V roce 1833 žilo ve mlýně na richterovském gruntu 24 obyvatel.Sílící cestovní ruch učinil z Dolského mlýna oblíbený turistický cíl, zejména když byla r.1881 zahájena ve ferdinandově soutěsce plavba na člunech mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem.Po r.1945 zůstal objekt opuštěn a postupně chátral.