Pohraniční obec (130 m.nad m.) na pravém břehu Labe a v hlubokém údolí při ústí řeky Kamenice,10 km severně od Děčína; k obci administrativně náleží též Mezná, Mezní Louka a Pravčická brána. První zmínka k r. 1488; něm název patrně podle dřevařské a plavecké krčmy (krečam) pod horou Hornichem (připomínán r. 1475); s rostoucí těžbou dřeva v okolí od 16. stol. tu vznikla osada, často ohrožovaná padajícími skalami a povodněmi (velké r. 1845 a 1890, značky na hotelu Labe). Hřensko bylo silničně spojeno do Čech původně jen silnicí stoupající z údolí na Janov a Růžovou, silnice na pravém břehu Labe a přes Mezní Louku byly vybudovány až později. Poslední šlechtičtí majitelé, Claryové, včas vystihli ekonomický význam cestovního ruchu a po r. 1880 budovali výnosná zařízení (hotely, zpřístupnění soutěsek, lodní doprava); v r. 1938 však patřili ke šlechtickým stoupencům nacisty K. Henleina, kteří ovlivňovali lorda Runcimana. Za 2. svět. války byla v pův. textilce (za celnicí) zřízena pobočka leteké továrny z Brém a ve skalách vyhloubeny štoly (dnes sklad). Na sklonku války byl ve Hřensku ukryt archiv „Hlavního úřadu pro bezpečnost Říše“, vedeného původně R. Heydrichem. Koncem války tudy procházely transporty vězňů z evakuovaných koncentračních táborů. V r. 1964 došlo za vydatné pomoci armády k důkladné rekonstrukci soutěsek. V dolní části obce je pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1786; v letním období tu bývají pořádány výstavy. Jižně nad obcí za serpentinami silnice na Janov je pseudogotická hřbitovní kaple; při silnici poblíž kaple ve skále vytesaná světnička s letopočtem 1737. Secesní výstavba z přelomu století (hotel Labe), rekreační výstavba z 30. let.