Jdi na obsah Jdi na menu
 


hrad vrabinec

2. 6. 2010

Vrabinec

Hrad Vrabín, známý později obecně pod jménem Vrabinec, byl postaven nad údolím potoka nedaleko osady Babětína, na příkré rozeklané skále. Mohutná čedičová skála je zakončena čtyřmi výčnělky, mezi něž byla vestavěna hlavní část hradu. Na nejvyšším z nich, stěží přístupném po jednoduchých stupních, stojí dosud sloupovité zdivo hlásky. Na západě byly výčnělky obezděny v menší nádvoří. Zdi jsou zachovány v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12, nejvyšší 8 m; zdivo je z čediče. Obydlí zbrojnošů byla na sever odtud, u přístupové cesty. Členitá a pro obtížný terén málo vzhledná stavba dala asi hradu jméno po vrabčím hnízdě.
Pověst připisuje tomuto místu kultovní význam. Názory, že hrad vznikl současně s Děčínem v druhé polovině 12. století (v souvislosti s johanity), nelze prameny doložit. Hrad postavili páni z Těchlovic, kteří ve 14. století chtěli založit panství konkurující Děčínu. Byl to asi Ješek z Těchlovic, který se pak v r. 1403 píše na Vrabíně, potom na Vrabinci. Těchlovicové se však dostali v r. 1415 do finanční tísně, odešli do Stružnice a patronátní právo v kostele v Nebočadech za ně vykonával Zikmund z Vartemberka. Neznámo jak, patrně však protiprávně, seděl v r. 1425 na hradě Mikuláš z Lobkovic. Ale už po dvou letech hrad patřil druhé manželce Zikmunda z Vartemberka Anežce ze Šternberka.
Žádný z kronikářů nezaznamenal dobytí Vrabince ve válkách Vartemberků s lužickým šestiměstím. Zprávu kronikáře Bereita o přemožení Reibeniku r. 1444 vztáhl A. Bernau a po něm A. Sedláček na Vrabinec, ale už A. Heber a rovněž Focke se podle souvislosti domnívali, že jde o tvrz Rybnov u Holan. Přihlédli také k nepravděpodobnosti příliš dalekých pochodů vojska Lužičanů. Je pravděpodobnější, že hrad byl dobyt při výpravě proti Blansku r. 1442. Přesto však byl Vrabinec dále udržován, protože r. 1504 potvrdil Vladislav Jagellonský Zikmundovi mladšímu z Vartemberka jeho držení jako středu panství s vesnicemi Hliněnou, Fojtovicemi, Těchlovicemi, Přerovem, Zadní Lhotou, Sovenicemi, Dobkovicemi, Nebočady, Hartou (dnes částí Boletic nad Labem), Humprechticemi (později Humprosky, dnes samota u Těchlovic), Libčí (dnes Rytířovem), Přední Lhotou a Roztokami.
Avšak už r. 1515, při prodeji Děčínska Mikulášem Trčkou saským Salhausenům, se uvádí poprvé Vrabinec jako pustý. Zanikl náhodným požárem, jak se domníval Bernau, nebo byl opuštěn pro krajně nepohodlnou polohu a ponechán zkáze. Jako pustý se uvádí i při prodeji části panství Hansem Salhausenem Rudolfu z Bünau r. 1543.

 

Povesti:

Tajemné a podivné zříceniny hradu Vrabince čnící na vysoké skále jsou opředeny hned několika pověstmi o nejrůznějších přízracích. Zjevuje se zde duch šlechtice s hejnem havranů i Bílá paní, a právě o té je následující příběh. 

Za časů, které jsou již dávno minulostí, žila na Vrabinci paní. Manžela jí sebrala válka, a tak paní zůstala na hradě sama jen s několika sloužícími.

Doba byla tenkrát neklidná a paní se často obávala o osud svůj i svého hradu. A jednoho dne skutečně na hradní bránu zaklepalo neštěstí. Vojsko oblehlo hrad, zakrátko kraj zahalila noc a vojáci stanuli na nádvoří.

Paní nemohla dlouho usnout a zrovna když oka zamhouřila, několik mužů vtrhlo do jejího pokoje. Paní pevně spoutali, nohy i ruce jí svázali a poté ji uvrhli do hlubokého temného vězení. Paní byla k smrti vystrašená. Ve vlhké, krysami prolezlé kobce, pojednou ucítila kouř.

Vskutku, hrad byl v plamenech. Vojáci jej, potom co paní uvěznili, zapálili a prchli. Z vězení nebylo úniku, i kdyby paní nebyla spoutána. Nejdříve cítila jen kouř, ale později zahlédla i světlo, vyzařované ničivými plameny.

Hradní paní ztratila všechnu sílu, ležela v kobce a čekala na smrt, kterou v ohni opravdu našla. Nikdo se ji ani nepokusil zachránit.

Po této hrůzné události se počal duch vrabinecké paní na hradě zjevovat. Byl právě čas vánoční, když lidé poprvé spatřili třepotající se bílou postavu s tváří plnou děsu, jak se prochází kolem ohořelých trosek hradu.

Od těch dob se Bílá paní zjevuje na Vrabinci každým rokem. Vždy od Štědrého dne až do Tří králů. Bloudí smutně zříceninami a naříká.

 

přírodní rezervace:

  Kde je Vrabinec? Leží na katastrech obcí Babětín a Přední Lhota na Děčínsku, mezi Malým Březnem a Boleticemi. Důvodem ochrany přírody je fakt, že jde o ostrov teplomilné květeny v chladnější a vlhčí části Chráněné krajinné oblasti Českého středohoří. Střídají se tu svislé skalní stěny se štěrbinovou vegetací, volné sutě na svazích až 40 stupňů a suťové lesy. Vrabinec je dominantní skalní útvar nad svahy údolí Babětínského potoka s přilehlými sutěmi a suťovými lesy. Přírodní rezervace se rozprostírá na ploše 8,77 hektaru v nadmořské výšce 198 - 350 metrů. Jako státem chráněné údolí má status od roku 1993. Na vrcholu mezi skalami jsou sotva patrné zbytky středověkého hradu ze 14. století postaveného pány z Těchlovic. Historicky je hrad doložen v roce 1404 jako Vrábník, později v roce 1425 se uvádí jako Sperlingstein.

Ostrůvek teplomilné květeny v jedné z nejsevernějších částí labského údolí u nás představuje směs zvláště chráněných druhů rostlin - například tařice skalní, bělozářky liliovité, modřence tenko květého, nádherné lilie zlatohlávka, medovníku meduňkolistého a dalších. Některé druhy žijí i ve skalních štěrbinách jako tařice skalní. V jarním období pak nastává nevšedně krásný jev, kterém říkáme kvetoucí skály.

Co se týče skladby dřevin kvalita a stav porostů odpovídá podloží, terénu a místnímu klimatu. Jde většinou o vitální porosty středního stáří, dominují tu lípy, habry, duby, buky, borovice a břízy. Jsou bohatě plodící bez známek zjevného poškození, s dobrými přírůstky. Hospodaření je podřízeno extremitě stanoviště s velmi obtížným přístupem, proto se omezuje na nejnaléhavější obnovné prvky s cílem udržení či zlepšení kvality stávajících porostů a maximálního přiblížení přirozené skladbě. Chráněné území navazuje i na síť značených turistických cest. Je přitažlivé romantickou rozervaností geomorfologického útvaru a atraktivním pohledem z vrcholových skal.

Geologické poměry v chráněném území a okolí jsou pestré a poměrně složité. Vulkanická intruze je tvořena nefelinickým bazanitem, sodalitickým tefritem a žilným camptonitem. Jsou zde četné jevy takzvaného mrazového zvětrávání. Skalní útvar je vypreparován z křídových sedimentů a zbytků vulkano klastik. Vrabinec je několikanásobnou intruzí tvořící výplň pravděpodobné přívodní dráhy. Vypreparovaný čedičový sopouch je také vyhledáván zdatnými horolezci.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

K těmto stránkám!

(juniperbushman@seznam.cz, 20. 2. 2011 12:38)

Toto je zřejmě poslední příspěvek na těchto stránkách a tak píšu sem! Zajímalo by mě, kde autor bere informace, neboť se mi zdá,že je zde příliš mnoho věcných nepřesností. Dále bych chtěl vědět, proč autor po sobě text nečte? Obsahuje příliš mnoho překlepů.

Re: K těmto stránkám!

(Autor, 21. 2. 2011 19:43)

mno tak informace beru kde se dá. něco mám na cd, něco beru z netu. Za překlepy neručím, A pokavaď sou zde nějaké nepřesnosti tak mi je napište na můj mail hladto@email.cz.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA