Kostel sv. Václava a Blažeje
Barokní trojlodní kostel se čtyřbokou věží. V nikách v průčelí stojí sochy sv.Václava a sv. Blažeje. K jižní zdi je přizděn náhrobek děkana G. F. J. Wilczeka se znakem a nápisem (1771). Do severní stěny kostela byla před rokem 1939 zabudována kaple sv. Anny (1730), přenesená z Anenské ulice. Poslední rekonstrukce chrámu byla ukončena v letech 1985 - 1990. Původní farní kostel sv. Václava ve vartenberském městě (poprvé bezpečně doložen 1368) se podle zjištění archeologického výzkumu nacházel na jiném, nezjištěném místě. Roku 1492 byl vysvěcen nově postavený kostel, jehož zasvěcení se tehdy rozšířilo o patrocinium sv. Blažeje. Nacházel se vně obvodu městských hradeb. Byla to velká gotická stavba, která svými rozměry a vybavením odpovídala potřebám lidnatého města. V letech 1559 -1628 zde působili luterští pastoři. V chrámu se nalézaly náhrobky Vartenberků a rytířů z Bůnau. Požár města v roce 1749 tento kostel zcela zničil. Ačkoli jeho obnova byla zahájena (1751), prostředky na její dokončení se našly až v 19. století. Funkce farního (děkanského) kostela převzal zámecký chrám Povýšení sv. Kříže a stavba městského kostela sloužila nejrůznějšímu využití (1826 - 1876 skladiště petroleje, bavlny atp.). Teprve roku 1878 byl kostel vrácen svému účelu. Příležitostně se v chrámu pořádají koncerty. Vedle kostela stojí barokní kaple P. Marie Pomocné (1726) se zaoblenými nárožími, portálem s výrazným klenákem a se sochařskou výzdobou: v nikách v nárožích sv. Dominik a sv. Antonín, ve štítě nad portálem sv. Jan Nepomucký, na štítě sousoší Ukřižování se sv. Maří Magdalenou; po stranách štítu P. Marie a sv. Jan. Původně kaple stála na protější straně ulice, u tzv. Selského hřbitova (založen koncem 16. století), odkud byla přenesena v souvislosti s rozšiřováním domovní zástavby (1927). Na starém městském hobitově kolem kostela se pohřbívalo patrně až do roku 1859, kdy byl založen východně od města nový hřbitov (mezi nynějšími ulicemi Riegrovou a Kamenickou, v poloze nazývané Weinlborn). Protože ani ten v průběhu doby nedostačoval potřebám města, došlo ke zřízení nového velkého hřbitova na Folknářích Když byl hřbitov u svatováclavského kostela zrušen, vyrostl zde parčík (1879), v němž je pozdně barokní pískovcová kašna (první kašna u kostela je zmiňována 1554). Vedle ní stál od roku 1892 pomník padlým v prusko-rakouské válce a v bojích s bosenskými muslimy. Na okraji parčíku se nachází budova mateřské školy s křesťanským zaměřením (bývalá opatrovna kongregace Milosrdných sester sv. Kříže, postavená 1886 s použitím zdiva z loretánské kaple). Dostavbou dnešní ulice 28. října ve dvacátých a třicátých letech 20. století se přeměnila v moderní ulici starší promenádní Střelnická cesta, která vedla od kostela k měšťanské Střelnici ). Novodobými demolicemi domů severně od Masarykova náměstí, výstavbou panelových objektů a zřízením křižovatky se razantně změnil prostor u kostela - zaniklo náměstí, které se před ním nacházelo (dříve nám. Theodora Kórnera) i stará Kostelní (Václavská) ulice z hlavního náměstí.