Jdi na obsah Jdi na menu
 


Muzeum

27. 8. 2008

Fronta jednopatrové klasicistní budovy, ozdobené nad hlavním vchodem velkým kamenným znakem Františka knížete Thun-Hohensteina z doby po roce 1911 (na pásce pod znakem rodové heslo: IM THUN NIE RUHN. V popředí park a v něm dvě sochy na vysokých podstavcích. Bývalý lovecký dvůr (kolem r. 1735), od konce 18. století sídlo vrchnostenských úřadů, pro jejichž potřeby došlo k rozšíření budovy o postranní křídla (1808, 1813). Později byla několikrát stavebně upravena (účast J. Mockera), naposledy roku 1905 (nástavba patra: A. Putz 8. W. Weber). Využití pro správní účely zůstalo načas zachováno i po roce 1945 (správa státních lesů). Od roku 1957 zde sídlí Okresní muzeum Děčín, které začalo být budováno v roce 1945 jako důležitá kulturní a osvětová instituce a středisko vlastivědné práce. Základem muzea se staly sbírky městských muzeí v Děčíně a Podmoklech, dále sbírky z Jílového a trosky sbírek z děčínského zámku. Zpočátku zůstávalo muzeum v Hudečkově ulici , kde bylo do r.1948 otevřeno několik menších expozic. V roce 1950 byla při muzeu zřízena městská galerie, kterou později obohatily obrazy z někdejší thunské sbírky. V průběhu doby se ústav specializoval na dějiny labské plavby a získal v tomto oboru celorepublikový i mezinárodní význam (expozice o vývoji lodní dopravy na Labi). Po roce 1989 se začal výrazněji zaměřovat také na historii regionu. Nabízí expozice věnované archeologickému výzkumu středověkého Děčína , gotickému sochařskému umění v regionu či ornitologickému obrazu Děčínska, ale také galerii a tématické i výtvarné výstavy, jichž se zde ročné pořádá šest až osm. Roku 1992 bylo na nádvoří muzea zřízeno lapidárium, kde se soustřeďují umělecká  a cenné architektonické detaily a články z prostoru Děčínska (např. barokní sochy P. Marie Immaculaty či sv. Heleny z kostela Povýšení sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého z Dívčího skoku u Jakub, Ecce homo z Rozběles atd., ale i kamenné heraldické a ostatní památky). Park před budovou se honosí mohutným exemplářem exotického jinanu dvoulaločného (jeden z největších jinanů v Čechách), zasazeného pravděpodobně s výstavbou loveckého dvora. Dvojice barokních soch na mohutných trojbokých podstavcích zdobených reliéfy - sv. Jan Nepomucký a sv. Florián pochází z jedné dílny (1736) a původně stála před starým podmokelským pivovarem, který ustoupil výstavbě železniční dráhy do Drážd‘an. Zatímco socha sv. Floriána zůstala na svém místě , socha sv. Jana Nepomuckého získala nové stanoviště na rozcestí mezi Želenicemi a Rozbélesy (nyní Dělnická ul.). Po transferu před muzeum (1996) byly sochy v roce 1997 restaurovány (akad. soch. H. Forstová, akad. soch. V. Míča a akad. mal.- soch. I. Hamáček).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA