Jdi na obsah Jdi na menu
 


Růžová zahrada

27. 8. 2008

Růžová zahrada se sala terrenou a glorfetem Raně barokní ozdobná zahrada ze sedmdesátých let 17. století, která patří k nejhodnotnějším uměleckým památkám v Děčíně. Nachází se na severní terase podél Dlouhé jízdy, při samém okraji zámecké skály. Protáhlý prostor je vymezen zahradními stavbami sala terrenou na západě a glorietem na východě. Když byl v roce 1881 osázen růžemi, začalo se mu říkat Růžová zahrada. V letech sovětské okupace zůstala jediným zámeckým prostorem přístupným veřejnosti. Od roku 1969 se zde konají letní podvečer koncerty komorní hudby. Okrasnou zahradu založil ve stylu italského giardinetta barokní velmož Maxmilián Thun v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo. Kompozičním prvkům i umělecké výzdobě jejího prostoru věnoval citlivou pozornost. Průčelí sala terreny (1672) dominují tři vysoké arkády a její zdi a strop zdobí fresky ( 1678, Guiseppe Bragaglia). Námětem nástropní malby se stal oblíbený mytologický příběh Faethóna, syna řeckého boha slunce Hélia: otcův sluneční vůz řídil Faethón na nebi tak nerozvážné, že ožehl zemi. Její zkáze zabránil sám Jupiter, když bleskem srazil vůz i Faethóna, kterého po pádu do řeky Éridanu pohřbily nymfy. Iluzorní výmalba stěn, jejíž součástí je i deset kartuší se znaky členů rodu Thunü (převážné církevních hodnostářů), dosahuje výrazného plastického účinu. Fresky byly několikrát restaurovány (naposledy 1981). Vznosný dvoupatrový glorlet (belvedér) se schodišti a terasami korunují dvě sochy bojovníků (původně vrcholil obelisky); na terase stojí sedm ženských skulptur - bohyně Flóra, Ceres, Venuše, Pomona a tři neurčené alegorie. Na zábradlí schodiště čtyři pískovcové sochy sedících lvů se znakovými kartušemi hraběte Maxmiliána Thuna a jeho tří manželek (Marie z Lodronu, Marie z Liechtensteinu, Marie z Preysingu). Sochy lvů původně zdobily loretánskou kapli na náměstí. Vznikly v kitzingerovské dí1ně, která v Děčíně pro Maxmiliána Thuna pracovala - rodina sochaře a řezbáře A. F. Kitzingera, který pocházel ze starého děčínského měšťanského rodu a později byl činný v Praze a Oseku. Gloriet ukrývá vstup do kryté chodby přistavené k severní zdi Dlouhé jízdy a spojující prostor zámku s kostelem Povýšení sv. Kříže. Kamenná zahradní zeď se zábradlím z balustrú a s výklenkovými kaplemi nese tři sochy postav z řecké mytologie (Pallas Athéna, Héfaistos, Chrónos), pocházející z kitzingerovské dílny (kolem 1683). Zámecký zahradník František Jošt mladší zde založil rosarium, které koncem 19. století proslulo jednou z největších a nejúspěšnějších sbírek růží v monarchii (pěstováno na dva tisíce druhů růží).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA