Jdi na obsah Jdi na menu
 


Východní nádraží

27. 8. 2008

Nádraží Děčín. - východ (ulice 17. listopadu) Komplex dopravních staveb, jehož jádro tvoří dvě původně samostatná nádraží „horní“ (dnes stanice Děčín - východ) a „dolní“. Jejich budovy spojovala krytá chodba (stržena kolem roku 1978). Výstavbě tratí předcházelo přeložení některých cest a úpravy terénu (odstraněno Beutelovo návrši - dnes prostor rozcestí ulic Kamenické a Benešovské; nacházela se zde barokní, tzv. Kleinova kaple). Roku 1869 se město dočkalo prvního železničního spojení tratí České severní dráhy (z Podmokel přes Děčín, Benešov n. PI. a Jedlovou do Varnsdorfu). Společnost vystavěla skromnější objekt „horního“ nádraží a roku 1872 rozšířila spojení Děčína také výstavbou tratě mezi Českou Lípou a Benešovem n. PI. Budování tratí České severní dráhy vyvolala potřeba napojení průmyslového Rumburska na středoevropskou železniční sít. V roce 1874 byla otevřena trať Rakouské severozápadní dráhy, která postavila protější „dolní“ nádraží s výstavnou výpravní budovou (jako reprezentační objekt měla údajně napodobit vídeňské nádraží císaře Františka Josefa I.). Je to mohutná pseudorenesanční stavba s rizality a vnějšími schodišti (1873, R. Frey - E. Becke). Její chloubou byla hala s bohatou štukovou výzdobou (alegorie řek Labe a Dunaje), která je od konce padesátých let využívána jako tělocvična (basketbal, box, odbíjená, judo). Dodnes ukrývá “dolní“ nádraží také reprezentační, tzv. Modrý salonek vyzdobený znaky těch měst, s nimiž spojovala železnice Děčín. Lávka pro pěší, vystavěná nad rozlehlým vlakovým seřadištěm, propojila nádraží s Novým Městem (1914). Rakouská severozápadní dráha, nazývaná někdy také Labskou údolní drahou, zajišťovala dopravu na trase Děčín - Střekov - Mělník - Nymburk – Kolín - Jihlava - Znojmo - Vídeň. Výstavbou spojky do Prostředního Žlebu  se napojila na levobřežní dráhu do Drážďan a dál do Berlína (rychlíkové spojení mezi Berlínem a Vídní). Když se jednotně zorganizovala československá železniční doprava, začala se pravobřežní dráha více orientovat na nákladní přepravu (návaznost na překladiště v Loubí). Cestovní ruch, který zde kdysi panoval, se z honosného „dolního“ nádraží postupně vytratil. Mezi nádražími a městem vyrostly od sedmdesátých let 19. století nové ulice s centrální Nádražní třídou (její část dochována jako ulice 17. listopadu) a v sousedství drážního tělesa se soustředily velké skladištní budovy spedičních a velkoobchodních společností. Poblíž „horního“ nádraží se nachází nejstarší děčínský průmyslový podnik: přádelna bavlny (1802), známá jako Bachheiblova továrna - nyní Daymoon, a. s. (Fígnerova ul.).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA