Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zš na stráni

27. 8. 2008

Budova českých škol v Podmoklech (nyní Základní škola v ulici Na stráni, čp. 879) a české školství před rokem 1938. Účelová školní budova (1923-1924, plány: F. X. Čtrnáctý, provedení: V. Flegl), postavená československým státem pro české školy v Podmoklech. Teprve její výstavbou se dočkali Češi na Děčínsku vlastní školní budovy; soustředily se zde jak obecné chlapecké i dívčí školy a smíšená škola měšťanská (o jejím zřízení bylo rozhodnuto v roce 1920 a pro ni byla původně proponována nová budova), tak i pokračovací škola a mateřská škola.S osudy české školy v Podmoklech byl svázán rozvoj národního života v německém prostředí, poznamenaný národnostními rozpory, které se začaly v devadesátých letech 19. století ostře vyhrocovat. Úsilí o zřízení české školy se stalo dramatickým zápasem jak s rakouským byrokratismem, tak s německým nacionalismem. Zatímco škála německých škol se po polovině 19. století rozšiřovala, české děti dlouho vlastní školu neměly. Pokud se čeština vyučovala, tak pouze jako jeden z předmětů. České obyvatelstvo nebylo ekonomicky tak silné jako německá majorita a nemělo zastoupení v obecním zastupitelstvu. Jelikož školy byly financovány převážně obcemi, nesetkaly se první české snahy uplatnit přirozený požadavek na vzdělávání dětí v mateřském jazyce s úspěchem roku 1891 byla podána první žádost o zřízení české veřejné školy.Češi si museli pomoci sami: zaktivizoval se podmokelský odbor Ústřední matice školské (1884), který v roce 1893 českou školu otevřel a spolu s odborem Národní jednoty Severočeské ji vydržoval. Místo se pro ni našlo v Chrástu, v sousedství podmokelského chudobince (tzv. Jordaneum z r.1888, pojmenované podle starosty F. Jordana): v domě na rohu nynějších ulic Budapešťské a Jiřího, z Poděbrad. Když vypukly na podzim 1897 nacionální bouře, vyvolané Badeniho jazykovými nařízeními, byla škola zdevastována a vyučování muselo být zastaveno. V roce 1902 přišel do Podmokel matiční učitel J. V. Charvát, který měl zkušenosti z praxe na menšinových školách. Díky jeho obětavé práci a neúnavné píli ožilo v roce 1904 úsilí o emancipaci vzdělání podáním nové žádosti o zřízení české veřejné školy. Žádost vyvolala další protičeské akce (propouštění dělníků, bojkotování živnostníků, vypovídání českých rodin z bytů, přeložení mnoha železničářů a úředníků mimo Podmokly) a nejrůznější obstrukce a průtahy prodloužily její vyřízení na sedm let (rozhodnutí zemské školní Rady otevření školy z r.1909 dovedlo podmokelskou obec až ke stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu ve Vídni). Mezitím v roce 1906 zemřel J. V. Charvát, hlavní bojovník za českou školu. Nejrůznějšími cestami a intervencemi získal podporu pro zdejší Čechy a posílil jejich vazby s vnitrozemím - roku 1906 převzal odbor Národní jednoty severočeské v Praze-Vinohradech ochranu podmokelských Čechů, pro které zajišťoval i finanční podporu. Teprve v roce 1911 byla otevřena veřejná česká škola (v domě matiční školy), kterou pak roku 1912 město umístilo do zchátralé budovy bývalé továrny (čp.156) ve Šmelcovně (nyní v areálu veřejného hasičského sboru v ulici Na valech. Až po vzniku československého státu se mohla čtyřtřídní česká škola nastěhovat k německé chlapecké škole (areál nynější Střední integrované školy). Po roce 1918 byly založeny české obecné školy také v Děčíně, Chrochvicích a Boleticích. V roce 1924 se české podmokelské školy nastěhovaly do vlastní budovy čp. 879, v jejímž sousedství byla postavena také vila s byty pro ředitele měšťanky a obecné školy. Za okupace sem byla umístěna finanční škola zřízená k výchově říšské finanční stráže.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA